Zateplování napříč časem

Spousta převratných novinek v dnešní době je pouze jen obměnou a přizpůsobením již dávno vynalezeného.

Zemljanky se ve své podstatě uchovaly až do dnešních dnů v podobě sklepů se stálou nízkou teplotou vhodnou k uchovávání potravin. Dřevěné roubenky byly inspirací pro kanadské sruby a dnes již moderní dřevostavby. Hliněné omítky, které se nanášely na rákosový rošt a dřevěné kolíky vystupující z dřeva roubení byly předlohou pro zateplování fasád. Doškové střechy inspirovaly výrobce nadkrokevních izolací a půdy plné sena a slámy byly nahrazeny izolacemi stropů (foukaná minerální nebo celulózová izolace).

Kamenné zdi hradů nahradily vzdušnější cihly vyrobené z různých materiálů. Slámu na podlahách vysušující přebytečnou vlhkost nahradila klimatizace a rekuperační jednotky. Gobelíny se zateplovaly stěny, byly to tedy předchůdci zateplování fasád. Z počátku devadesátých letech zateplení probíhalo vrstvou polystyrenové izolace v interiéru, časem se přešlo na izolování v exteriéru. Kdysi honosná lůžka šlechticů s nebesy, která se na noc zatahovala a uzavírala lůžko do malého prostoru, nahradily venkovní žaluzie v oknech.

Střecha

V dobách středověku chránily obydlí střechy z došků či šindelů. Sakrální a světské stavby měly zpravidla střechy z břidlice nebo tašek, domy šlecht a měšťanů využívaly tašky či šindele. Sedlácká stavení měla střechy doškové. Střechy z břidlice, tašek nebo šindelů byly trvanlivější, ale stavbu prakticky vůbec nezateplily. Doškové střechy (okolo 30 cm dutých stébel slámy nebo rákosu) nejen že odváděly vodu, ale díky vrstvě vzduchu ve stéblech sloužily i jako tepelná izolace.

Poddaní

U hospodářských domů sloužil půdní prostor k uskladnění sena nebo slámy na zimní období. Stavení tedy měla nad stropem až několikametrovou vrstvu izolace, která pohlcovala vlhkost a během žní byla opět doplněna o novou suchou.

Šlechta

Život na hradech se odehrával ve velkých nepřetržitě vytápěných místnostech. Vyhřáté místnosti ve vyšších patrech (bez izolací stropů) po několika hodinách od doby, kdy se přestalo topit velmi rychle prochladly. Proto do svých komnat šlechta chodila jen kvůli odpočinku. Lůžka opatřená nebesy s ložní plochou výš nad zemí, než bylo zvykem u měšťanů, měla za cíl zmenšit prostor pro snadnější zahřátí.

Obvodové stěny

Poddaní

U prostých obydlí záleželo na majetnosti vlastníka. Ve většině případů se jednalo o roubená stavení s hliněnými omítkami. Dřevo a omítky udržely teplo i přes noc za velkých mrazů.

Šlechta

Masivní kamenné kvádry, z kterých byla stavěna sídla šlechty, byly špatným tepelným izolantem a stavby rychle prochládaly. V pokojích a dlouhých chodbách proudil studený vzduch, proto se na zdi věšely gobelíny a na podlahy byly kladeny rohože, koberce a kůže.

Základy

Poddaní

Starší stavení byla tzv. zemnice či zemljanka nebo polozemnice. Šlo o příbytek vyhloubený v zemi, nad kterou vystupovala pouze jeho střecha. Díky topeništi uprostřed a stěnám z proutěných rohoží překrytých hliněnou omítkou (zvířecí srst byla pojivem v hlíně) nedocházelo k sesuvům podmáčené zeminy a v přístřešku se lépe udrželo teplo.

Šlechta

Sklepení hradů sloužila jako skladiště zásob pro případ obléhání nebo jako žaláře. Ani v jednom případě nebyly prostory vytápěny.