Základní škola Přelouč

Izolování starých půd má svoje nevratné kouzlo. Rozmanitá členitost půdních prostorů a tedy i vazby ukrývající se pravidla pod záklopem z tzv. půdovek, vyžaduje chvilku uvažování. Musí se určit, jak a kudy vede trámoví (většinou je to pohledem patrné), abychom nerozebrali zbytečně více půdy, než je potřeba. Přeloučská škola byla jednou z těch členitějších. Různé povrch záklopu, se mísily postupem času, jak se na škole dělaly různé stavební úpravy. Setkali jsme se zde ze sedmdesáti procent s půdovkami, ale dvacet procent tvořila betonová mazanina a zbylých deset byla vrstva betonu, na které to vzdala naše sbíječka (ruce si s tím ovšem poradily). Na půdách byly pozůstatky dob dávno minulých, ale nejvíce jsme byly překvapení ze svodu dešťové vody, který vedl prostorem půdy v dřevěných korytech. Celá realizace probíhala za běžného chodu školy, který tím jak doufáme, nebyl do větší míry narušen.